Určitě jste se dostali nebo dostanete do situace, kdy přemýšlíte do budoucna, jak se svým majetkem naložit. Jednou zestárneme my nebo to budou naši nejbližší, proto je na místě se rozhodnout, jak se svým majetkem naložit, případně jakou variantu převodu zvolit. Je důležité mít jasno v tom, komu chceme svůj majetek předat. Nabízejí se dvě varianty, to je dědictví a darování. Shrnula jsem základní atributy těchto dvou variant.
Darování
Tento způsob převodu je oboustranný projev vůle všech zúčastněných (upravuje § 2055 až 2078 zákona č. 89/2020 Sb., „nového občanského zákoníku“, dále jen NOZ). Podle stávajících právních předpisů můžeme darovat majetek komu chceme, pokud s tím obdarovaný souhlasí. Pokud se jedná o nemovité věci, je třeba sepsat písemnou smlouvu (můžeme jej sepsat sami – v tom případě je na místě nechat si ověřit podpisy u notáře nebo na obecním úřadě). Poté smlouvu doručíte na příslušný katastrální úřad (příslušnost úřadu určuje podle toho, kde se nemovitost nachází). Za poplatek 2000 Kč katastrální úřad darovací smlouvu zavkladuje ve správním řízení. Po ukončení řízení všem účastníkům smlouvy zašle vyrozumění o ukončeném řízení a v tom okamžiku se obdarovaný stává vlastníkem nemovitostí. Změnu vlastnictví můžete bezplatně ověřit na stránkách ČÚZK (Český úřad zeměměřičský a katastrální) https://nahlizenidokn.cuzk.cz/.
Co dál? Daň darovací již od 1.1.2014 neplatí (daň byla zrušena). Tento institut je v současné době upravený zákonem o dani z příjmů. Pokud je mezi dárcem a obdarovaným příbuzenský vztah nebo jde o osoby, které minimálně 1 rok před darováním žili ve společné domácnosti, jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob (viz § 10 odst. 3c zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů). V případě, že jde o cizí osoby, tento převod je zdaněn daní z příjmů ve výši 15 %.
Dědictví
Tato varianta přechodu majetku nastává po smrti vlastníka, upravuje ji hlava III § 1475 až 1720 NOZ. Veškerý majetek zůstavitele (zemřelého) se označuje jako pozůstalost. Majetek mohou tvořit movité či nemovité věci, finanční majetek (hotovost, cenné papíry apod.), do nichž řadíme i dluhy. Pozůstalostní řízení pak vede pověřený notář.
Forma, jak vlastník před svou smrtí převede svůj majetek na budoucí dědice, je následující:
- závěť nebo dědická smlouva (může předejít mnoha sporům dědiců o majetek a má přednost před děděním ze zákona, zůstavitel může určit kohokoliv za svého dědice a může kdykoliv svou vůli zrušit či změnit)
Pokud zůstavitel nepořídí závěť nebo dědickou dohodu, přechod majetku stanoví zákon (občanský zákoník). Dědicové se v rámci pozůstalostního řízení po smrti zůstavitele mohou dohodnout, jak si majetek rozdělí. Pokud nedojde k dohodě, dědí se podle zákona.
Zákon (§ 1633 až 1641 NOZ) určuje posloupnost dědiců následovně:
- třída: děti a manžel (ka) zůstavitele, každý z nich dědí stejným dílem
- třída: nemá-li zůstavitel děti, dědí rodiče zůstavitele a osoby, které žily alespoň 1 rok před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří o něj pečovaly nebo byly odkázání na jeho výživu. Dědicové dědí stejným dílem, manžel (ka) však nejméně polovinu majetku
- třída: nedědí-li manžel (ka) ani žádný z rodičů, dědí zůstavitelovi sourozenci stejným dílem a osoby, které žily alespoň 1 rok před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří o něj pečovaly nebo byly odkázání na jeho výživu.
- třída: nedědí-li nikdo ze třetí třídy, dědí prarodiče zůstavitele stejným dílem
- třída: nedědí-li nikdo ze čtvrté třídy, dědí jen prarodiče rodičů zůstavitele
- třída: nedědí-li nikdo z páté třídy, dědí děti dětí sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele, každý stejným dílem
- pokud není žádný příbuzný zůstavitele, pak pozůstalost připadne státu jako tzv. odúmrť.
Je důležité, aby při sepsání závěti nebyly vyloučeni tzv. nepominutelný dědicové, kterými jsou děti zůstavitele.
Pro pozůstalostní řízení je třeba nechat zpracovat odhad obvyklé ceny nemovitostí, který je aktuální ke dni smrti zůstavitele.
Závěrem…
Institut dědictví je na první pohled zdlouhavější proces, během kterého mohou nastat různé komplikace nebo průtahy. Pokud však vše proběhne bez problémů (řízení může trvat přibližně 6 měsíců od úmrtí zůstavitele, záleží však na práci notáře a spolupráci dědiců), následuje přepis nemovitého majetku na katastrální úřadě, kam pravomocné usnesení o dědictví odesílá zpravidla notář. Tento postup je pak stejný jako u darování. Dědic se stává vlastníkem nemovitostí zapsáním do katastru nemovitostí a pokud jde o movitý majetek, pak je to dnem nabytí právní moci usnesení o dědictví. Daň dědická, stejně jako daň darovací od 1.1.2014 neexistuje. V případě, že mezi zůstavitelem a dědicem je příbuzenský vztah, daň z příjmů je osvobozena, stejně jako u darů (viz § 4a zákona č. 586/1992 Sb.). V opačném případě, je dědictví zdaněno touto daní.