Jak víme, situace na realitním trhu je vázána ekonomickými poměry v ČR. Rok 2023 byl charakteristický stále vyšší nabídkou nemovitostí na trhu a převládající nižší poptávkou. To mělo za důsledek mírným pokles realizovaných cen. U některých typů nemovitostí se však tento trend zastavil, bylo to zejména u stavebních pozemků, jejichž cena na trhu je nejstabilnější a více odolává výkyvům na trhu. Naopak tomu bylo u nájmů rezidenčních nemovitostí, o které byl vyšší zájem (mírný růst cen), a to z důvodu zdražení hypoték. V průběhu roku došlo k postupnému poklesu inflace. Meziroční inflace v lednu 2023 činila 17,5 %, v červnu došlo poprvé k poklesu pod hranici 10 % a v prosinci 2023 činila 6,9 %. *
21.12.2023 centrální banka na svém zasedání poprvé po 18 měsících snížila základní úrokovou sazbu ze 7 % na 6,75 % (tj. dvoutýdenní reposazba). Tímto dochází k částečnému zlevnění hypotečních úvěrů. Pořízení nemovitostí se v loňském roce realizoval z části z vlastních zdrojů, částečně bylo financováno hypotečním úvěrem (ten byl však v r. 2023 nejdražší ve srovnání s kovidovým obdobím), anebo kombinací vlastních zdrojů a hypotečního úvěru. Závěrem se dá říci, že loňský rok byl charakterizován mírným poklesem cen anebo jeho stagnací v závislosti na charakteru nemovité věci, lokality a kupní síly obyvatelstva a nejdražšími hypotečními úvěry v historii ČR.
Na jaře 2024 se předpokládá mírné oživení trhu a podle prognózy centrální banky bude pokračovat snižování úrokových sazeb v závislosti na míře inflace.
Dále byl ve druhé polovině roku zaznamenán pokles výkonu české ekonomiky, jejímž ukazatelem je pokles reálného HDP (hrubý domácí produkt) po dobu dvou čtvrtletí jdoucí po sobě. Tím jsme vstoupili do recese, i když propad HDP nebyl nijak výrazný. Hlavním důvodem recese je především již zmíněná vysoká inflace (cíl měnové stability je považována centrální bankou inflace na hranici 2 %). Podle prognózy centrální banky bychom tohoto cíle měli v roce 2024 dosáhnout a tím vyřešit dlouhodobě vysokou inflaci.
* zdroj: www.cnb.cz