Zemědělské pozemky jsou pozemky využívané k zemědělským účelům a nachází se mimo zastavitelné území obce či města (extravilán obce), které je vymezeno územním plánem obce či města. V katastru nemovitostí jsou takové pozemky evidovány jako orná půda, trvalý travní porost, louky, vinice, chmelnice, ovocné sady, zahrady apod.
Jakou hodnotu má zemědělský pozemek?
V katastru nemovitostí je evidován pětimístný kód označený jako BPEJ (bonitovaná půdně ekologická jednotka), jde o tzv. bonitu půdy a její produkční schopnost. V tomto kódu je vyjádřena příslušnost ke klimatickém regionu, svažitost terénu, orientaci ke světové straně, skeletovitost půdy apod. Jednotková cena v Kč/m2 dle tohoto kódu najdeme v aktuální vyhlášce o oceňování č. 441/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Cena pozemku dle tohoto kódu je výnosová hodnota – vyjadřuje, jaký má výnos pro zemědělskou produkci. Nejvyšší cena dle bonity se pohybuje do 20 Kč/m2, přičemž takový pozemek je možné na trhu prodat např. za 40 Kč/m2.
Tato cena bývá zpravidla nižší než tržní hodnota, za kterou lze pozemek na trhu prodat. Je to dáno i tím faktorem, že na koupi zemědělské půdy lze čerpat různé typy dotací.
Co je neoddělitelnou součástí každého pozemku?
Jsou to trvalé porosty – stromy, keře, vinnou révu či chmel a ostatní rostliny bez ohledu na to, kdo je vysázel nebo vznikly přirozeně náletem (§ 507 občanského zákoníku).
Úřední cena zemědělského pozemku
Je to nepřesné označení ceny, která je základem daně z nemovitostí. Za určité katastrální území je na základě bonity zemědělských pozemků stanovená jednotná cena v Kč/m2 a ta je základem daně. Tuto cenu najdeme ve vyhlášce Ministerstva zemědělství č. 613/1992 Sb. Z toho důvodu může být odlišná základní cena pozemku pro výpočet daně a výnosová hodnota vypočítaná podle bonity půdy. Daň z nabytí nemovitých věcí byla v r. 2020 zrušená.